Význam Českého rozhlasu se v dnešním kulturním životě a dějinách vůbec nedá docenit. Proto se znepokojením sleduji, jaké mu hrozí nebezpečí.

Málokterý zahraniční pozorovatel zná postsovětský prostor tak dobře jako Thomas de Waal. Po studiu ruštiny a moderní řečtiny v Oxfordu dlouho pracoval jako zpravodaj v Rusku, je autorem několika knih o Kavkazu a jeho konfliktech a v současné době pracuje pro nadaci Carnegie, nezávislý think-tank, který sídlí ve Washingtonu. Letos vyšel jeho anglický překlad ruského básníka Osipa Mandelštama.

Ashutosh Bhardwaj je indický novinář, spisovatel a literární kritik. Píše v hindštině a angličtině a rád experimentuje s prózou v různých podobách a žánrech. Květen a červen roku 2023 strávil v Praze v rámci rezidenčního pobytu v projektu Praha město literatury. Mezi mnoha jiných věcí ho zajímal pobyt indického spisovatele Nirmala Varmy v Československu padesátých a šedesátých let minulého století.

Abdulrazaku Gurnahovi se život změnil na podzim roku 2021, když obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Autor deseti románů donedávna nebyl moc známý ani ve Velké Británii, kde žije více než půl století, nyní se však stal literární hvězdou. Bydlí na okraji Canterbury v typicky anglickém cihlovém domku s pečlivě udržovanou zahrádkou. Než jsem stačil zaklepat, otevřel dveře a vedl mě do menšího obývacího pokoje. Vypadal elegantně, mnohem mladší než na svých sedmdesát čtyři let. V něčem odpovídal mým představám respektovaného anglického univerzitního profesora, ale mluvil zcela bez typického anglického smalltalku.

V Praze byl Guido Lagus významnou osobností předválečné architektury a filmu. Nacistická okupace ukončila jeho kariéru, nikoli však osud tohoto muže a jeho blízkých. V exilu prokázala celá rodina svou výjimečnou tvůrčí energii, kterou předala také dalším generacím. V jejím příběhu sehráli roli Jan Masaryk i legendární přírodovědec David Attenborough. Rodina se usadila v Anglii, zůstala však věrná svým pražským kořenům. Pro Vltavu jsem v roce 2022 natočil jsem hodinový dokument o této obdivuhodné rodině.

Před týdnem mi zavolala úřednice z radnice Prahy 7, že moje žádost o udělení českého občanství byla přijata a že se mám zastavit ve středu v devět hodin. Mám vzít s sebou svůj britský pas a povolení k trvalému pobytu v České republice.

V nakladatelství Argo vyšel na začátku roku 2020 třetí román úspěšné britské spisovatelky Sarah Perryové Melmoth, jehož děj se odehrává z velké části v Praze, kde autorka strávila počátkem roku 2016 dva měsíce v rámci rezidenčního programu Praha město literatury. Oba její předchozí romány, Po mně potopa a Nestvůra z Essexu, se staly mezinárodními bestsellery a všechny tři knihy Perryové spojuje určité tajuplné, až „gotické“ vidění světa, spjaté s hlubokým humanistickým cítěním.

Oceňovaná turecká spisovatelka Asli Erdogan (1967) si nevybrala jednoduchou cestu. Kromě beletrie píše pravidelně do kurdských novin o nedodržování lidských práv ve své zemi, a stává se proto často terčem ostré kritiky. Mluvila se mnou o psaní a politice, dvou tématech, která v Turecku nikdy nejsou daleko od sebe.

„Ať mi promine čtenář a hněv svůj ať nepřítel zkrotí,/ Vždyť ve všech verších svých pravdu opakuji.“

V září roku 1938 byla podepsána mnichovská dohoda a britský ministerský předseda Chamberlain se domníval, že zachránil mír. Odráželo se v tom jeho vidění světa jako místa, kde rozhodují zájmy velmocí a spolupráce mezi národy má podstatně menší význam. Dnes se národní přístup projevuje v nedůvěře k evropské integraci, která je (nejen) mezi britskými konzervativci velmi rozšířená.