V průběhu několika let jsem natočil cyklus rozhlasových dokumentů o evropských metropolích. Nejde jen o architekturu a urbanismus. Města zdaleka nejsou jenom z cihel a malty. Žijí v naší fantazii, v našich vzpomínkách, obavách a traumatech, v archeologických vrstvách jejich dávnější minulosti, v mýtech a ve snech. Pro rozhodování o dalším vývoji města je důležité brát všechny tyto prvky v úvahu.

Výstava Není noci tak tmavé vypráví příběh pozoruhodné české židovské rodiny Welsů.

Český rozhlas má jeden z nejbohatších a nejrozmanitějších zvukových archivů na světě, sahající až do samotných počátků rozhlasu v 20. letech minulého století. Tyto nahrávky mapují sto let české a československé historie skrze promluvy lidí, kteří ji formovali.

V roce 2021 mě oslovila Leah Gaffen z iniciativy Class Acts, která pracuje s dvojjazyčnými dětmi v České republice. Leah a její kolegové se zajímali o rodinnou historii a pozvali děti a teenagery ve věku od jedenácti do osmnácti let, aby napsali příběh v angličtině o někom ve své rodině, kdo je inspiroval nebo ovlivnil jejich pohled na svět.

Jel jsem do Lidic natočit rozhovor s lidickou ženou, Annou Nešporovou. Rozhovor trval dvě hodiny, a ona celou dobu stála. Řekla, že nemůže sedět, když mluví o těch, kteří zemřeli. To bylo v roce 1998. V následujících letech jsem ji navštívil ještě mnohokrát a seznámil se se celou její rodinou. V životě jsem poznal málo lidí, kteří mají takovou vnitřní sílu jako „babička Anna“. Později jsem poznal i další lidické rodiny a příběhy. Snažil jsem se lépe porozumět této obyčejné české vesnici, která měla tak neobyčejný a tragický osud.

Když studenti měnili svět k lepšímu. Cyklus Vzpomínky na budoucnost srovnává Východní Německo a Česko v roce 1989 a dnes. Autor projektu: David Vaughan

Čeština se stává světovým jazykem. Každý den ji používají nejen rodilí Češi, ale i lidé, kteří se narodili jinde. Jsou tady už tak dlouho, že se pro ně stala samozřejmostí. Jsou to Češi, ale mají v sobě vzpomínky a zkušenosti odjinud, které jim dávají trochu jiný pohled na svět.

„Ať mi promine čtenář a hněv svůj ať nepřítel zkrotí,/ Vždyť ve všech verších svých pravdu opakuji.“