Český rozhlas musí pomáhat hledání pravdy
Respekt, září 2025
Význam Českého rozhlasu se v dnešním kulturním životě a dějinách vůbec nedá docenit. Proto se znepokojením sleduji, jaké mu hrozí nebezpečí.
Respekt, září 2025
Význam Českého rozhlasu se v dnešním kulturním životě a dějinách vůbec nedá docenit. Proto se znepokojením sleduji, jaké mu hrozí nebezpečí.
Český rozhlas, leden 2025
Nejnovější román Helen Oyeyemi Slunečník proti sekyře byl vyhodnocen BBC jako jedna z nejlepších knih roku 2024. Odehrává se v Praze, kde čtyřicetiletá autorka již čtrnáct let žije. Oyeyemi se narodila v Nigerii, vyrostla v Londýně, ale dnes se cítí víc doma v Praze než kdekoliv jinde.
Český rozhlas, Květen 2024
V dokumentu hledám odpovědi na otázky kolem složitého vztahu mezi jazykem, národem a státní mocí.
Hospodářské noviny, 2023
Málokterý zahraniční pozorovatel zná postsovětský prostor tak dobře jako Thomas de Waal. Po studiu ruštiny a moderní řečtiny v Oxfordu dlouho pracoval jako zpravodaj v Rusku, je autorem několika knih o Kavkazu a jeho konfliktech a v současné době pracuje pro nadaci Carnegie, nezávislý think-tank, který sídlí ve Washingtonu. Letos vyšel jeho anglický překlad ruského básníka Osipa Mandelštama.
Český rozhlas, říjen 2023
Ashutosh Bhardwaj je indický novinář, spisovatel a literární kritik. Píše v hindštině a angličtině a rád experimentuje s prózou v různých podobách a žánrech. Květen a červen roku 2023 strávil v Praze v rámci rezidenčního pobytu v projektu Praha město literatury. Mezi mnoha jiných věcí ho zajímal pobyt indického spisovatele Nirmala Varmy v Československu padesátých a šedesátých let minulého století.
Časopis Host, 2023
An interview with the Nobel Prize winning writer, Abdulrazak Gurnah.
Český rozhlas a časopis Host, 2023
Abdulrazaku Gurnahovi se život změnil na podzim roku 2021, když obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Autor deseti románů donedávna nebyl moc známý ani ve Velké Británii, kde žije více než půl století, nyní se však stal literární hvězdou. Bydlí na okraji Canterbury v typicky anglickém cihlovém domku s pečlivě udržovanou zahrádkou. Než jsem stačil zaklepat, otevřel dveře a vedl mě do menšího obývacího pokoje. Vypadal elegantně, mnohem mladší než na svých sedmdesát čtyři let. V něčem odpovídal mým představám respektovaného anglického univerzitního profesora, ale mluvil zcela bez typického anglického smalltalku.
Český rozhlas a Hospodářské noviny, 2022
V Praze byl Guido Lagus významnou osobností předválečné architektury a filmu. Nacistická okupace ukončila jeho kariéru, nikoli však osud tohoto muže a jeho blízkých. V exilu prokázala celá rodina svou výjimečnou tvůrčí energii, kterou předala také dalším generacím. V jejím příběhu sehráli roli Jan Masaryk i legendární přírodovědec David Attenborough. Rodina se usadila v Anglii, zůstala však věrná svým pražským kořenům. Pro Vltavu jsem v roce 2022 natočil jsem hodinový dokument o této obdivuhodné rodině.
Hospodářské noviny, únor 2022
Před týdnem mi zavolala úřednice z radnice Prahy 7, že moje žádost o udělení českého občanství byla přijata a že se mám zastavit ve středu v devět hodin. Mám vzít s sebou svůj britský pas a povolení k trvalému pobytu v České republice.
Český rozhlas 2021
O sexu mezi muži píše se stejným gustem a jazykovým bohatstvím jako o vážné hudbě nebo o výtvarném umění. Natočil jsem první ucelený rozhlasový portrét tohoto mistra anglické stylistiky. S autorem jsem se setkal v jeho bytě v londýnské čtvrti Hampstead.
Český rozhlas
Český rozhlas má jeden z nejbohatších a nejrozmanitějších zvukových archivů na světě, sahající až do samotných počátků rozhlasu v 20. letech minulého století. Tyto nahrávky mapují sto let české a československé historie skrze promluvy lidí, kteří ji formovali.
2022, Český rozhlas
V roce 2021 mě oslovila Leah Gaffen z iniciativy Class Acts, která pracuje s dvojjazyčnými dětmi v České republice. Leah a její kolegové se zajímali o rodinnou historii a pozvali děti a teenagery ve věku od jedenácti do osmnácti let, aby napsali příběh v angličtině o někom ve své rodině, kdo je inspiroval nebo ovlivnil jejich pohled na svět.
Triáda, 2020
Knihu vytvořili bratři Tomáš a Martin Welsovi jako dárek pro své rodiče k Vánocům roku 1938. Podařilo se jim zachytit každodenní život jejich rodiny v Praze na konci třicátých let 20. století. Svazek je sestaven z dialogů a scén s výjevy z rodinného života Welsových. Autorem ilustrací je výtvarně výjimečně nadaný mladší ze sourozenců Martin.
2020 Paměť národa
Katalog k výstavě, která vypráví příběh pěti generací výjimečné české židovské rodiny.
Český rozhlas, 2020
Název tohoto dokumentu parafrázuje slova Karla Havlíčka Borovského v článku, který napsal v revolučním roce 1848, a právě tímto citátem začíná kniha Barbary Day s názvem Zkouška divadlem. Dílo, která vyšla anglicky v nakladatelství Karolinum, se zabývá dějinami českého divadla od obrození až po současnost.
Literární noviny, 2020
V nakladatelství Argo vyšel na začátku roku 2020 třetí román úspěšné britské spisovatelky Sarah Perryové Melmoth, jehož děj se odehrává z velké části v Praze, kde autorka strávila počátkem roku 2016 dva měsíce v rámci rezidenčního programu Praha město literatury. Oba její předchozí romány, Po mně potopa a Nestvůra z Essexu, se staly mezinárodními bestsellery a všechny tři knihy Perryové spojuje určité tajuplné, až „gotické“ vidění světa, spjaté s hlubokým humanistickým cítěním.
Jel jsem do Lidic natočit rozhovor s lidickou ženou, Annou Nešporovou. Rozhovor trval dvě hodiny, a ona celou dobu stála. Řekla, že nemůže sedět, když mluví o těch, kteří zemřeli. To bylo v roce 1998. V následujících letech jsem ji navštívil ještě mnohokrát a seznámil se se celou její rodinou. V životě jsem poznal málo lidí, kteří mají takovou vnitřní sílu jako „babička Anna“. Později jsem poznal i další lidické rodiny a příběhy. Snažil jsem se lépe porozumět této obyčejné české vesnici, která měla tak neobyčejný a tragický osud.
Český rozhlas, 2019
V londýnské čtvrti Richmond je dům a v něm byt, kde od roku 1959 žije Věra Hykšová. V březnu 2019 dosáhla sta let a na návštěvu přichází její dcera Veronika a vnučka Nataša. Všechny tři sdílí vzpomínky a chrání rodinnou paměť i historii.
Český rozhlas, 2018
Čeština se stává světovým jazykem. Každý den ji používají nejen rodilí Češi, ale i lidé, kteří se narodili jinde. Jsou tady už tak dlouho, že se pro ně stala samozřejmostí. Jsou to Češi, ale mají v sobě vzpomínky a zkušenosti odjinud, které jim dávají trochu jiný pohled na svět.
Český rozhlas, 2017
„Jazyky mi docela šly,“ říkal o sobě básník a překladatel Ewald Osers. Vyrostl před válkou v německy mluvící pražské židovské rodině. Jako dítě se naučil dokonale česky a v britském exilu si osvojil angličtinu tak rychle, že brzy začal překládat prózu i poezii do angličtiny. A nepřekládal jen z češtiny a němčiny. Uměl výborně rusky, bulharsky i jiné slovanské jazyky.
Právo, 2016
Oceňovaná turecká spisovatelka Asli Erdogan (1967) si nevybrala jednoduchou cestu. Kromě beletrie píše pravidelně do kurdských novin o nedodržování lidských práv ve své zemi, a stává se proto často terčem ostré kritiky. Mluvila se mnou o psaní a politice, dvou tématech, která v Turecku nikdy nejsou daleko od sebe.
Český rozhlas, 2014
V druhé polovině 19. století vznikl v Německu a ve východních částech Rakouska-Uherska bezpočet židovských putujících divadel, kde se hrálo v Jidiš. Podmínky nebyly jednoduché, ensembly byly omezeny cenzurou, byrokracií a někdy i antisemitskými útoky, ale alespoň, že se smělo hrát. Jeden ensembl byl výjimečný v tom, že měl vlastní divadlo. Od roku 1889 až do druhé světové války bylo Židovské divadlo Jakoba-Ber Gimpela v Lvově vůbec nejdůležitějším židovským divadlem ve východní Evropě. Sláva Gimpelova divadla doputovala až do New Yorku a Buenos Aires. Dnes je divadlo skoro zapomenuto, ale není zcela ztraceno.
Český rozhlas Vltava 2013
Drama z prostředí Prahy během mnichovské krize s Václavem Neužilem v hlavní roli.
Český rozhlas, 2013
S pomocí vědců a badatelů nahlížím pod pokličku fascinující a mladé vědy, které se říká „psycholingvistika“. Zároveň se ptám, jak nám psycholingvistika může pomáhat i v praxi: ve školách, v diagnostice a snad i v politice a diplomacii. Je návrat k předbabylonskému světu mezinárodního porozumění opravdu jen sen?
Literární noviny, Praha město literatury, listopad 2012
„Ať mi promine čtenář a hněv svůj ať nepřítel zkrotí,/ Vždyť ve všech verších svých pravdu opakuji.“
Návštěva míst, spojených s osudy velkého anglického klasika, a setkání se znalci a vykladači jeho díla. Vydáváme se do měst Rochester a Chatham, kde Dickens prožil mládí a kde se odehrává podstatná část děje jeho Nadějných vyhlídek i dalších románů. V Rochesteru je rovněž Dickensovo muzeum, jehož součástí je i expozice trestanecké lodi, kterou britská vláda používala jako vězení. Z takové lodi utekl Pipův dobrodinec, trestanec Magwitch, v románu Nadějné vyhlídky. O dalších titulech z Dickensova bohatého literárního odkazu debatují překladatelka Jarmila Emmerová a anglista Zdeněk Beran, o Dickensově Londýně se dozvíme od historika architektury Simona Bradleyho.
Český rozhlas, 2010
V rámci Britského roku 2010 stanice Vltava jsem natočil několik portrétů Britů a Irů, současných i z minulých, jejichž cesty se křížily s Českem.
Český rozhlas, 2010
Básník Ivan Blatný (21. prosince 1919, Brno – 5. srpna 1990, Colchester) strávil více než polovinu života v různých britských psychiatrických léčebnách. Poslední z nich byl domov důchodců s pečovatelskou službou v klidném přímořském letovisku v jihovýchodní Anglii.
Respekt, září 2009
V září roku 1938 byla podepsána mnichovská dohoda a britský ministerský předseda Chamberlain se domníval, že zachránil mír. Odráželo se v tom jeho vidění světa jako místa, kde rozhodují zájmy velmocí a spolupráce mezi národy má podstatně menší význam. Dnes se národní přístup projevuje v nedůvěře k evropské integraci, která je (nejen) mezi britskými konzervativci velmi rozšířená.
Thames and Hudson, 2005
V roce 2005 jsem napsal kapitolu do knihy Place – Místo. Kniha klade otázku, jak vnímáme místa a dáváme jim významy. Neprožíváme je jenom fyzicky; existují v naších hlavách, v čase a v paměti.
Respekt, září 2025
Význam Českého rozhlasu se v dnešním kulturním životě a dějinách vůbec nedá docenit. Proto se znepokojením sleduji, jaké mu hrozí nebezpečí.
Hospodářské noviny, 2023
Málokterý zahraniční pozorovatel zná postsovětský prostor tak dobře jako Thomas de Waal. Po studiu ruštiny a moderní řečtiny v Oxfordu dlouho pracoval jako zpravodaj v Rusku, je autorem několika knih o Kavkazu a jeho konfliktech a v současné době pracuje pro nadaci Carnegie, nezávislý think-tank, který sídlí ve Washingtonu. Letos vyšel jeho anglický překlad ruského básníka Osipa Mandelštama.
Český rozhlas, říjen 2023
Ashutosh Bhardwaj je indický novinář, spisovatel a literární kritik. Píše v hindštině a angličtině a rád experimentuje s prózou v různých podobách a žánrech. Květen a červen roku 2023 strávil v Praze v rámci rezidenčního pobytu v projektu Praha město literatury. Mezi mnoha jiných věcí ho zajímal pobyt indického spisovatele Nirmala Varmy v Československu padesátých a šedesátých let minulého století.
Český rozhlas a časopis Host, 2023
Abdulrazaku Gurnahovi se život změnil na podzim roku 2021, když obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Autor deseti románů donedávna nebyl moc známý ani ve Velké Británii, kde žije více než půl století, nyní se však stal literární hvězdou. Bydlí na okraji Canterbury v typicky anglickém cihlovém domku s pečlivě udržovanou zahrádkou. Než jsem stačil zaklepat, otevřel dveře a vedl mě do menšího obývacího pokoje. Vypadal elegantně, mnohem mladší než na svých sedmdesát čtyři let. V něčem odpovídal mým představám respektovaného anglického univerzitního profesora, ale mluvil zcela bez typického anglického smalltalku.
Český rozhlas a Hospodářské noviny, 2022
V Praze byl Guido Lagus významnou osobností předválečné architektury a filmu. Nacistická okupace ukončila jeho kariéru, nikoli však osud tohoto muže a jeho blízkých. V exilu prokázala celá rodina svou výjimečnou tvůrčí energii, kterou předala také dalším generacím. V jejím příběhu sehráli roli Jan Masaryk i legendární přírodovědec David Attenborough. Rodina se usadila v Anglii, zůstala však věrná svým pražským kořenům. Pro Vltavu jsem v roce 2022 natočil jsem hodinový dokument o této obdivuhodné rodině.
Hospodářské noviny, únor 2022
Před týdnem mi zavolala úřednice z radnice Prahy 7, že moje žádost o udělení českého občanství byla přijata a že se mám zastavit ve středu v devět hodin. Mám vzít s sebou svůj britský pas a povolení k trvalému pobytu v České republice.
Literární noviny, 2020
V nakladatelství Argo vyšel na začátku roku 2020 třetí román úspěšné britské spisovatelky Sarah Perryové Melmoth, jehož děj se odehrává z velké části v Praze, kde autorka strávila počátkem roku 2016 dva měsíce v rámci rezidenčního programu Praha město literatury. Oba její předchozí romány, Po mně potopa a Nestvůra z Essexu, se staly mezinárodními bestsellery a všechny tři knihy Perryové spojuje určité tajuplné, až „gotické“ vidění světa, spjaté s hlubokým humanistickým cítěním.
Právo, 2016
Oceňovaná turecká spisovatelka Asli Erdogan (1967) si nevybrala jednoduchou cestu. Kromě beletrie píše pravidelně do kurdských novin o nedodržování lidských práv ve své zemi, a stává se proto často terčem ostré kritiky. Mluvila se mnou o psaní a politice, dvou tématech, která v Turecku nikdy nejsou daleko od sebe.
Literární noviny, Praha město literatury, listopad 2012
„Ať mi promine čtenář a hněv svůj ať nepřítel zkrotí,/ Vždyť ve všech verších svých pravdu opakuji.“
Respekt, září 2009
V září roku 1938 byla podepsána mnichovská dohoda a britský ministerský předseda Chamberlain se domníval, že zachránil mír. Odráželo se v tom jeho vidění světa jako místa, kde rozhodují zájmy velmocí a spolupráce mezi národy má podstatně menší význam. Dnes se národní přístup projevuje v nedůvěře k evropské integraci, která je (nejen) mezi britskými konzervativci velmi rozšířená.
Český rozhlas, 2014-2025
V průběhu několika let jsem natočil cyklus rozhlasových dokumentů o evropských metropolích. Nejde jen o architekturu a urbanismus. Města zdaleka nejsou jenom z cihel a malty. Žijí v naší fantazii, v našich vzpomínkách, obavách a traumatech, v archeologických vrstvách jejich dávnější minulosti, v mýtech a ve snech. Pro rozhodování o dalším vývoji města je důležité brát všechny tyto prvky v úvahu.
Český rozhlas, leden 2025
Nejnovější román Helen Oyeyemi Slunečník proti sekyře byl vyhodnocen BBC jako jedna z nejlepších knih roku 2024. Odehrává se v Praze, kde čtyřicetiletá autorka již čtrnáct let žije. Oyeyemi se narodila v Nigerii, vyrostla v Londýně, ale dnes se cítí víc doma v Praze než kdekoliv jinde.
Český rozhlas, Květen 2024
V dokumentu hledám odpovědi na otázky kolem složitého vztahu mezi jazykem, národem a státní mocí.
Český rozhlas, říjen 2023
Ashutosh Bhardwaj je indický novinář, spisovatel a literární kritik. Píše v hindštině a angličtině a rád experimentuje s prózou v různých podobách a žánrech. Květen a červen roku 2023 strávil v Praze v rámci rezidenčního pobytu v projektu Praha město literatury. Mezi mnoha jiných věcí ho zajímal pobyt indického spisovatele Nirmala Varmy v Československu padesátých a šedesátých let minulého století.
Český rozhlas a časopis Host, 2023
Abdulrazaku Gurnahovi se život změnil na podzim roku 2021, když obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Autor deseti románů donedávna nebyl moc známý ani ve Velké Británii, kde žije více než půl století, nyní se však stal literární hvězdou. Bydlí na okraji Canterbury v typicky anglickém cihlovém domku s pečlivě udržovanou zahrádkou. Než jsem stačil zaklepat, otevřel dveře a vedl mě do menšího obývacího pokoje. Vypadal elegantně, mnohem mladší než na svých sedmdesát čtyři let. V něčem odpovídal mým představám respektovaného anglického univerzitního profesora, ale mluvil zcela bez typického anglického smalltalku.
Český rozhlas a Hospodářské noviny, 2022
V Praze byl Guido Lagus významnou osobností předválečné architektury a filmu. Nacistická okupace ukončila jeho kariéru, nikoli však osud tohoto muže a jeho blízkých. V exilu prokázala celá rodina svou výjimečnou tvůrčí energii, kterou předala také dalším generacím. V jejím příběhu sehráli roli Jan Masaryk i legendární přírodovědec David Attenborough. Rodina se usadila v Anglii, zůstala však věrná svým pražským kořenům. Pro Vltavu jsem v roce 2022 natočil jsem hodinový dokument o této obdivuhodné rodině.
Český rozhlas 2021
O sexu mezi muži píše se stejným gustem a jazykovým bohatstvím jako o vážné hudbě nebo o výtvarném umění. Natočil jsem první ucelený rozhlasový portrét tohoto mistra anglické stylistiky. S autorem jsem se setkal v jeho bytě v londýnské čtvrti Hampstead.
Český rozhlas
Český rozhlas má jeden z nejbohatších a nejrozmanitějších zvukových archivů na světě, sahající až do samotných počátků rozhlasu v 20. letech minulého století. Tyto nahrávky mapují sto let české a československé historie skrze promluvy lidí, kteří ji formovali.
2022, Český rozhlas
V roce 2021 mě oslovila Leah Gaffen z iniciativy Class Acts, která pracuje s dvojjazyčnými dětmi v České republice. Leah a její kolegové se zajímali o rodinnou historii a pozvali děti a teenagery ve věku od jedenácti do osmnácti let, aby napsali příběh v angličtině o někom ve své rodině, kdo je inspiroval nebo ovlivnil jejich pohled na svět.
Český rozhlas, 2020
Název tohoto dokumentu parafrázuje slova Karla Havlíčka Borovského v článku, který napsal v revolučním roce 1848, a právě tímto citátem začíná kniha Barbary Day s názvem Zkouška divadlem. Dílo, která vyšla anglicky v nakladatelství Karolinum, se zabývá dějinami českého divadla od obrození až po současnost.
Triáda, 2020
Knihu vytvořili bratři Tomáš a Martin Welsovi jako dárek pro své rodiče k Vánocům roku 1938. Podařilo se jim zachytit každodenní život jejich rodiny v Praze na konci třicátých let 20. století. Svazek je sestaven z dialogů a scén s výjevy z rodinného života Welsových. Autorem ilustrací je výtvarně výjimečně nadaný mladší ze sourozenců Martin.
2020 Paměť národa
Katalog k výstavě, která vypráví příběh pěti generací výjimečné české židovské rodiny.
2014, Radioservis
Mladý Angličan, který díky rodinnému prostředí mluví česky, přijíždí na jaře 1938 do Prahy jako tlumočník. Přitahuje ho rozhlas jako nejmodernější sdělovací prostředek a brzy tu nachází přátele v nejmladší generaci redaktorů. Napětí mezi Čechy a henleinovskými sudetskými Němci eskaluje, Československo se přechodně stává středem zájmu světového tisku a bezejmenný vypravěč se jako tlumočník dostává i do míst vzrůstajícího konfliktu: do Karlových Varů, Liberce a na severočeský venkov. Lidé, s nimiž se potkává, jsou skutečnými historickými postavami.
2008, Radioservis a Cook Communications
Bitva o vlny je pohledem na mnichovskou krizi tak, jak ji vykreslovaly rozhlasové stanice v Československu, Německu, Británii a Spojených státech. Na podkladě informací z rozsáhlých a dnes již téměř zapomenutých archivů Českého rozhlasu, stejně jako z dalších německých, britských a amerických archivních pramenů, odhaluje David Vaughan klíčovou úlohu, kterou rozhlas sehrál v událostech předznamenávajících Mnichovskou dohodu i v dalším období.
Thames and Hudson, 2005
V roce 2005 jsem napsal kapitolu do knihy Place – Místo. Kniha klade otázku, jak vnímáme místa a dáváme jim významy. Neprožíváme je jenom fyzicky; existují v naších hlavách, v čase a v paměti.
Český rozhlas, 2014-2025
V průběhu několika let jsem natočil cyklus rozhlasových dokumentů o evropských metropolích. Nejde jen o architekturu a urbanismus. Města zdaleka nejsou jenom z cihel a malty. Žijí v naší fantazii, v našich vzpomínkách, obavách a traumatech, v archeologických vrstvách jejich dávnější minulosti, v mýtech a ve snech. Pro rozhodování o dalším vývoji města je důležité brát všechny tyto prvky v úvahu.
Od roku 2020
Výstava Není noci tak tmavé vypráví příběh pozoruhodné české židovské rodiny Welsů.
Český rozhlas
Český rozhlas má jeden z nejbohatších a nejrozmanitějších zvukových archivů na světě, sahající až do samotných počátků rozhlasu v 20. letech minulého století. Tyto nahrávky mapují sto let české a československé historie skrze promluvy lidí, kteří ji formovali.
2022, Český rozhlas
V roce 2021 mě oslovila Leah Gaffen z iniciativy Class Acts, která pracuje s dvojjazyčnými dětmi v České republice. Leah a její kolegové se zajímali o rodinnou historii a pozvali děti a teenagery ve věku od jedenácti do osmnácti let, aby napsali příběh v angličtině o někom ve své rodině, kdo je inspiroval nebo ovlivnil jejich pohled na svět.
Jel jsem do Lidic natočit rozhovor s lidickou ženou, Annou Nešporovou. Rozhovor trval dvě hodiny, a ona celou dobu stála. Řekla, že nemůže sedět, když mluví o těch, kteří zemřeli. To bylo v roce 1998. V následujících letech jsem ji navštívil ještě mnohokrát a seznámil se se celou její rodinou. V životě jsem poznal málo lidí, kteří mají takovou vnitřní sílu jako „babička Anna“. Později jsem poznal i další lidické rodiny a příběhy. Snažil jsem se lépe porozumět této obyčejné české vesnici, která měla tak neobyčejný a tragický osud.
2020, Český rozhlas
Když studenti měnili svět k lepšímu. Cyklus Vzpomínky na budoucnost srovnává Východní Německo a Česko v roce 1989 a dnes. Autor projektu: David Vaughan
Český rozhlas, 2018
Čeština se stává světovým jazykem. Každý den ji používají nejen rodilí Češi, ale i lidé, kteří se narodili jinde. Jsou tady už tak dlouho, že se pro ně stala samozřejmostí. Jsou to Češi, ale mají v sobě vzpomínky a zkušenosti odjinud, které jim dávají trochu jiný pohled na svět.
Literární noviny, Praha město literatury, listopad 2012
„Ať mi promine čtenář a hněv svůj ať nepřítel zkrotí,/ Vždyť ve všech verších svých pravdu opakuji.“